Odborový svaz pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy
. nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3
V současné době se všichni potýkáme s dříve nepoznanou skutečností, kterou z nás tady nikdo doposud nezažil. Vznikají situace, které mají přímý dopad na pracovněprávní vztahy zaměstnanců i zaměstnavatelů. Domníváme se, že v této chvíli je nutné více než, kdy jindy v minulosti, aby byla opatření, která zaměstnavatel zavede, přijímána na základě sociálního dialogu a konsensu a nikoliv jednostranného nařizování, bez zohlednění sociálních dopadů.
Jaké mohou být tedy pracovněprávní dopady v souvislosti s omezením činnosti zaměstnavatele nebo z důvodu přijímaných preventivních opatření omezování prácí na pracovišti z důvodu koronavirové pandemie?
K otázkám, které vyvstávají, se pokusíme vysvětlit zákonné podmínky.
- Práce z domova
Zaměstnanci mohou na základě dohody se zaměstnatelem vykonávat práci z domova, pokud je to vzhledem k charakteru práce možné. Zaměstnanci náleží za výkon práce mzda.
- Překážka v práci na straně zaměstnavatele
Mohou nastat dva typy překážek:
- Prostoj
Pokud by zaměstnavatel neměl dodávku např. surovin, součástky (z důvodu, že mu je nedodá obchodní partner, který je třeba v karanténě nebo má zaměstnance v karanténě) a z těchto důvodů by nemohli zaměstnanci konat práci, jednalo by se o překážku v práci na straně zaměstnavatele s náhradou mzdy ve výši 80% dle § 207 písm. a) ZP.
- Jiná překážka v práci na straně zaměstnavatele
Pokud se nejedná o prostoj viz. výše a zaměstnavatel nemá pro zaměstnance práci, jelikož potřeba výkonu jejich práce odpadla, nebo z důvodu zavedených preventivních a ochranných opatření nechce práci přidělovat, tak v těchto případech se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 208 ZP a zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku.
Upozornění: Již v současné době se můžeme potkat s právními výklady, které nemožnost přidělovat práci z důvodu pandemie posuzují jako překážku v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 odst. b). ZP a pandemii koranoviru podřazují pod živelnou událost. V těchto případech by zaměstnanci příslušela náhrada mzdy ve výši 60%. Podřazení pandemie pod živelnou událost má ovšem další pracovněprávní dopady. Konkrétně se jedná o možnost převedení zaměstnance na výkon jiné práce, jestliže je to třeba k odvrácení živelní události. Dle našeho názoru se o živelnou událost nejedná, jelikož živelnou událostí je myšleno např. zemětřesení, záplavy, povodně, lesní požár apod.
Jedná se zejména o situace v dopravních podnicích, kdy někteří zaměstnavatelé chtějí převádět zaměstnance na dezinfekce dopravních prostředků.
Zastáváme názor, že takovéto převedení bez souhlasu zaměstnance, právě vzhledem k situaci, není možné!!!
- Dovolená
Někteří zaměstnavatele budou možná chtít řešit nepřítomnost zaměstnanců v práci nařizováním dovolené. Prvotním účelem dovolené je zotavení pracovních sil zaměstnance a odpočinku. K čerpání dovolené obecně platí, že určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen oznámit zaměstnanci písemně alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době (§ 217 odst. 1 ZP). Bez dohody se zaměstnancem mu nemůže zaměstnavatel určit dovolenou „ze dne na den“.
- Částečná nezaměstnanost
Pokud by u zaměstnavatele nastala situace, že v důsledku mimořádných opatření vlády dojde k dočasnému omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách, tak potom je možné v těchto případech uvažovat o aplikaci § 209 ZP., tj. částečné nezaměstnanosti. Toto ustanovení nemohou využít příspěvkové a rozpočtové organizace. Částečná nezaměstnanost se uplatní pouze na základě dohody s odborovou organizací. Jedná se potom o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci přísluší nejméně 60% průměrného výdělku. (výše náhrady by byla předmětem dohody s odborovou organizací).
Překážky v práci na straně zaměstnance
Karanténa
Pokud je zaměstnanci nařízena karanténa jedná se o překážku v práci na straně zaměstnance, kdy je zaměstnavatel povinen omluvit zaměstnancovu nepřítomnost v práci. Zaměstnanec tuto překážku musí oznámit zaměstnavateli. Zaměstnanci v nařízené karanténě přísluší:
- v prvních 14 dnech trvání karantény náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele podle § 192 zákoníku práce,
- od 15. dne trvání karantény nemocenské podle § 23 a následujících zákona o nemocenském pojištění,
- nařízení karantény není důvodem pro přerušení čerpání dovolené.
Ošetřovné
Zaměstnanci při péči o dítě mladší 10 let (dítě, které ještě nedosáhlo 10 let věku), které nemůže z důvodu rozhodnutí o dočasném zákazu výuky na základních školách, docházet do školy náleží ošetřovné. Stejně se postupuje i při uzavření školky. Ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny (od prvního dne) a činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu.
Uvedený přehled je výčtem jednotlivých ustanovení. Víme, že život přináší řadu konkrétních situací, které nemůžeme při nejlepší vůli postihnout. Proto chci zdůraznit, že pokud budete mít jakýkoliv problém v této náročné době, obraťte se buď na mě, nebo na ostatní zaměstnance OS DOSIA.
Vám všem, kteří se podílíte výkonem práce na zachování základního chodu státu, chci poděkovat a vyjádřit svoji úctu.
Přeji Všem pevné zdraví.
S pozdravem
Jan Rejský
předseda OS DOSIA
